Maska 2!

15. září 2008 v 18:11 | mája |  Založené v šuplíčku
ANO! Dopsala jsem Masku. štvalo mě, že ji nemám dopsanou. Takže takovej trošku zoufalej konec. Asi to nebude nic moc, ale to posuďte sami ;o)

-------------------
Dominik byl jako vždy celý den potichu a zamyšlen. Dnes však nepřemýšlel nad karnevalem, nad tím jak se všichni přetvařují či nad nespravedlností života, ale nad jednou dívkou. Nic o ní nevěděl, ale něčím ho přitahovala. Byla..volná. Po ranní náhodě ji ještě párkrát viděl na chodbě s kamarádkami. Smála se, dělala blbinky jaké holky dělávají, ale jemu na ni pořád připadalo něco jinak. Nevěděl co se to s ním děje. Dívku již měl, to je jasné, ale tahle byla prostě zvláštní. Po určité době nas ní přestal přemýšlet a začal znovu "normálně" žít.
---------------------------
,, Všem co si tot někdy přečtou:
už mě nebaví na tomto světě žít. Nesnáším se. tento svět a tato škola mě dohnala k strašnému činu. Nemohu vše shazovat na jiné, asi to ve mne bylo, ale nikdy k tomu nemuselo dojít. Zabil jsem. zabil jsem nevinného člověka. Musím zkoncovat s tímhle životem, s tím co ze mne zbylo. A proč? Proč je ze mne taková troska? Jednoduše jsem se odmítl přetvařovat jako většina ostatních. Zamyslete se nad sebou! Kdy jste se naposledy vydrželi celý den chovat přirozeně? V tomto světě, ve kterém jsem žil, se chová normálně jen velmi málo lidí. Nejsem o nic lepší než všichni ti, kteří se posmívají normálním lidem. Jsem možná o hodně horší. Zabil jsem. A ublížil tím více lidem. Tímto se všem omlouvám. Vím, že to nic nespraví, ale chci aby bylo vidět, že mě to opravdu mrzí. Omlouvám se Dominiku za to, co jsem ti udělal. Nebyl jsi můj cíl. Chtěl jsem zabít sebe a zemřel jsi ty. Teď se mi to ale podaří. Už nemohu vydržet to svědomí. Končím a Vy si tu dělejte co chcete. Ale uvědomte si, že bez té přetvářky by to bylo lepší. Sbohem!"
---------------------------
Slunečný, ale ne příliš horký den. Malá drobounká dívka právě vstupuje do školní budovy. Při každém kroku cítí puch vlhka a špíny. Lidé kolem si povídají. ona je však nevnímá, přes z pláče oteklé oči téměř nevidí. Vstoupila do šatny kde ji mlčky přivítá její kamarádka Lucka. Ví, že ji musí nechat. Ví, že Lenka najde znovu sílu žít. A ví, že Dominik nezemřel úplně nadarmo. Karneval totiž pomaloučku potichoučku ale jistě končí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amore* Amore* | 6. října 2008 v 12:20 | Reagovat

Je to krásně smutný :).

Promiň dlouho sem tu nebyla.. A znova sem začala psát na blog, tak se kdyžtak stav :D!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama